Obsah
Ahoj, můžeš se nám představit?
Ahoj, jmenuji se Nikola Pokorná a poslední dobou jsem s přítelem poměrně často jezdívala za prací do Norska. Mám sice vystudovanou VŠ v oboru asijská studia, ale rozhodně nejsem typ nějakého kariéristy. Navíc najít práci v tomto oboru není tak úplně jednoduché.
Docela si vážím osobní svobody a svého času, a to byl hlavní impuls, proč se od počátku bráním nějaké „normální práci“ a snažím se žít tak trochu po svém. Aktuálně je mi 31 a s jakousi divnou hrdostí se můžu pochlubit, že jsem do ted žádnou „normální práci“ nedělala. Což neznamená, že mi peníze padají z nebe a je to brnkačka. Snažím se jen svůj život uspořádat možná trochu méně tradičně, než dělají jiní i přesto, že často musím opustit svou komfortní zónu.
Když si se poprvé rozhodovala vyjet do Norska, jaké si k tomu měla důvody?
Norsko jsem úplně poprvé navštívila před více než 10 lety s mými rodiči a o rok později s kamarády. V tu dobu jsem ještě netušila, jak moc si mě připoutá o desetiletí později. Poprvé za prací jsme vyjeli v roce 2014. Neměli jsme vůbec jasno, kde skončíme, jestli v Dánsku, Švédsku nebo Norsku, a už vůbec jsme neměli jasno, co chceme dělat.
Důvod výjezdu byl v ten moment pro nás jediný. Byly to peníze a snaha je vydělat cestou, která nám poskytne více času pro náš život a cestování. Byl to také náš první výjezd za prací do zahraničí a neměli jsme žádné kontakty. Byla to pro nás tak trochu ruská ruleta, protože na účtu jsme měli už jen pár tisíc. Nějak se na nás ale záhadně usmálo štěstí.
Jaká práce tě nejvíce bavila?
Nejvíc mě asi bavila práce, kterou jsme našli poprvé. Byl to housekeeping v horském hotelu uprostřed náhorní plošiny. Bylo to krásné místo. Šéf byl sice trochu podivín, ale časem jsme si na to zvykli. Na začátku nás vždycky dost kontrolovali, za jak dlouho jsme toho, kolik uklidili, ale po dvou týdnech nás už obvykle nikdo neřešil a mohli jsme si v klidu pracovat ve svém tempu. Takže jsme měli relativní svobodu, jak si práci rozvrhneme. Plat jsme měli možná nižší, než bývá zvykem a té práce také nebylo až tak moc, ale i tak jsme si slušně vydělali a byli uprostřed krásné přírody.
Co se týče práce, kde a jak si sháněla místo?
Poprvé jsme vyrazili na blind netušíc vůbec nic. Nakonec jsme na práci narazili v parku Jotunheimen, ale předcházelo tomu stovky odmítnutí. Potom jsme práci hledali vždy tak 3 měsíce před očekávaným nástupem a asi 2 týdny až měsíc jsme posílali stovky emailů na různé inzeráty nebo jen vytipované kontakty. Inzeráty jsme hledali na norských inzertních serverech nav.no a finn.no a kontakty jsme vybírali vždy různé hotely a restaurace. Docela velký průzkum a každodenní práce s nejistým výsledkem. Člověk ale musí chtít a věřit, jinak je to o ztrátu trpělivosti.
Na jakou částku si může člověk přijít při práci v Norsku?
To dost záleží na typu práce, ale i na místě výkonu práce. Řekněme ale, že platy základních pozic s dostačující angličtinou se pohybují kolem 160-190 NOK na hodinu. Kurz se různě vyvíjí. Ted je o něco nižší, než když jsme začínali my, ale na druhou stranu platy lehce stouply.
Také samozřejmě záleží, kolik člověk odpracuje za měsíc. Někdy se dá nahnat hodin více, ale někdy to možné není, například kvůli nízké sezoně. Takže třeba ve vysoké sezoně si člověk vydělá třeba i 70.000 Kč a v nízké 40.000 Kč. Je to ale opravdu jen pro představu.
Lidé často argumentují tím, že je v Norsku také 3x dráž. Ano je. Ale z naší zkušenosti musím říct, že v Norsku jsme měli vždy mnohonásobně nižší výdaje než v ČR. Jezdili jsme tam totiž vydělat a ne utrácet. Co šlo jsme si navezli z ČR, v Norsku jsme často využívali dumpster diving (jídlo bez závady z popelnic) nebo jsme sbírali pet lahve a plechovky a vraceli je za peníze. Při našich posledních návštěvách jsme to vypilovali natolik, že jsme za celou dobu pobytu utratili naše peníze jen za naftu a trajekt. Jinak jsme žili z našich zásob a z toho, co jsme našli nebo zpeněžili za nalezené pet lahve.
Někdo by se na to možná díval skrz prsty, ale v Norsku, jsme takto rozhodně nežili jako jediní.
Peníze za ubytování nám obvykle strhli rovnou z platu, takže náš čistý výdělek za měsíc se pohyboval kolem 18000NOK (cca 50.000Kč – po odečtení daní i ubytování). K výdělku v Norsku je ale nutné připočíst také holiday money a vrácení daní. Tyto peníze ale přijdou až po roce, ale jsou součástí. Holiday money je zhruba 10% na bonus z toho, co odpracujete a na daních často také ještě vrátí pěknou částku.
Myslíš, že je vhodné vydat se do Norska, pokud člověk neumí moc anglicky?
Myslím, že to dost záleží na odvaze a schopnosti porozumět u té dotyčné osoby. Není to nereálné nebo nemožné. Potkali jsme několik lidí, kteří zvládali sotva základy. Ostatně na pozicích typu housekeeping, pomoc v kuchyni nebo tesař o kvalitu komunikace ani tak moc nejde. Spíš jde o to, aby byl člověk schopen porozumět a sdělit, co potřebuje. I kdyby měl používat jen pantomimu.
Pokud ale přeci jen někdo váhá kvůli jazyku, není nic jednoduššího než s tím alespoň začít něco dělat. Za sebe mohu doporučit online kurz od EasyLingo. Nedávno se ke mně dostal a jsem s ní moc spokojená. Je skvěle zpracovaný a člověk může studovat ve svém tempu a čase, jak potřebuje
Kdy je nejlepší čas se vydat za prací do Norska? Ono asi bude rozdíl jet tam v červnu a listopadu.
Samozřejmě. Záleží, jakou práci chce člověk dělat. Sezonní (léto nebo zima) nebo například nějakou stálejší ve městě. Také záleží na odvaze dotyčného, jestli je „punkáč“ a jde do toho rovnou na blind nebo si práci raději najde dopředu. Z mé vlastní zkušenosti, kdy jsem si vyzkoušela obě varianty, bych volila raději tu, že si najdu práci předem. Určitě to bude méně stresové, obzvlášť v situaci, kdy vám zbývají poslední peníze a musíte to prostě nějak vyřešit.
V případě hledání práce předem, to chce začít alespoň ty 3 měsíce před očekávaným startem. Tudíž před letní sezonou začít v únoru/březnu a před zimní sezonou v srpnu/září. Určitě se dá najít práce i mimo tato období, nicméně v tuto dobu bývá obvykle největší poptávka.
No a pokud jedete na blind, tak v létě vyrazit nějak duben až červen. Jezdit na blind v zimě bych asi moc nedoporučovala už jen proto, že se obtížně řeší nocleh během hledání práce. V létě se vyspíte ve stanu nebo v autě, v zimě i na podzim je to pak spíš pro horkokrevné otužilce ?
Jak na tebe působí Norové?
Norové na nás působili dost zvláštně. Musím, ale říct, že jsme s přítelem spíš introverti a do Norska jsme nejeli navazovat vztahy a chodit na párty, ale užít si přírodu a vydělat. Nicméně i tak můžu říct, že jsme narazili pouze na pár lidí, se kterými se dalo komunikovat zcela otevřeně a upřímně. Jinak působili dost rezervovaně. Často jsem také zápasila s jejich zvláštním humorem, kdy člověk nevěděl, jestli to myslí jako vtip nebo narážku. Člověk si ale zvykne..
Máš z Norska i nějakou vtipnou historku?
No, zas tak moc vtipné asi nejsou, spíš intenzivní. Naše historky se často motají kolem auta. Máme totiž skoro 30 let starou obytnou dodávku, která nám často připraví opravdu „vtipnou“ zábavu. Třeba v roce 2016 jsme vyráželi na sever po čerstvé technické a hned ve Švédsku nám upadl výfuk. Nějak provizorně jsme ho přidělali a nasadili špunty do uší, abychom neohluchli.
Načež nás čekal příjezd na horskou chatu. Vyráželi jsme podstatně dřív než kdy před tím. Byl duben. To znamenalo, že u cesty byly stále 3 metrové mantinely sněhu a cesta byla prohrabaná jen základně. Z personálem jsme měli sraz pod kopcem. My s naší skoro 30 let starou dodávkou a oni se svými nobl terenáky. Pod kopcem jsme se nimi také rozloučili. Překvapivě jsme to nakonec zvládli s řetězy i s urvaným výfukem.
Asi víte, že v Norsku je velké množství tunelů. Nám přestali svítit světla zrovna v jednom z nejdelších neosvětlených tunelů. Jediné, co fungovalo byli blikačky. Když jsme vyjeli na blikačkách ven, spustil se slejvák a nám zkolabovali stěrače. To vůbec nemluvím o tom, že jsme si připadali jak z návratu z minulosti, když kolem nás projížděli samé Tesly…
Poslední vtipná historka byla, když jsme byli domluveni na pohovor. V bojových podmínkách jsme se pěkně umyli a oblékli, načež jsme zjistili že nevyjedeme z bláta. Tak jsme se zase převlékly do „montérek“ a šli odhazovat bahno. Tu práci jsme paradoxně nakonec dostali i s bahnem za nehty, a to i přes to, že jsme tvrdili, že pro tu pozici nemáme žádné zkušenosti. Šéf řekl, že to nevadí, že jsme mu sympatický a že nás vezme. Doteď nevím, čím jsme na něj zapůsobili, jestli to byly ty nehty nebo upřímnost s naší nulovou zkušeností.
Stojíš za projektem pracuj-v-norsku.cz, můžeš nám trošku web představit?
První impuls rozjet tento projekt byl loni na jaře po návratu z Norska. Začalo se na mě valit množství dotazů směřujících na práci v Norsku. Mě v ten moment došlo, že píšu jeden dlouhý email za druhým a že těm lidem vlastně stejně nejsem takhle schopná pomoc. Začala jsem přemýšlet nad tím, jak by to šlo udělat tak, abych nemusela pořád psát každému to samé a zároveň, aby to mělo efekt a lidem to opravdu pomohlo najít tu práci.
Rozhodla jsem se, že vytvořím takovou menší studii, kde popíšu proces hledání práce od A až do Z, tak, aby to bylo jednoduše pochopitelné pro každého a snadno realizovatelné.
Cíl je, aby motivovaní lidé byli schopni podle daného postupu najít si práci samostatně, a to i bez agentury, které si často berou určitá procenta z výdělku. A k mému úžasu, jsem byla až překvapena kolik lidí mi nadšeně píše, že našlo práci téměř do pár hodin. Skoro jsem jim to až záviděla, když jsem si vzpomenula, jaká spletitá cesta to byla na začátku pro nás.
Aktuálně jsem přidala ještě jednu novinku, a to je VIP sekce s aktuálními inzeráty. Přidávám zde pravidelně aktuální inzeráty, které se objevují na norských webech. Zaměřuji se na pozice, kde je dostačující znalost angličtiny. To jsou často pozice v hotelech, restauracích ale i na stavbách nebo jako řidiči. Když člověk totiž posílá své CV rovnou na místa, kde skutečně hledají posily, zvýší mnohonásobně šanci na úspěch.
Snažím se tedy pomáhat touto cestou a motivovat lidi, aby si šli za svým nevzdávali to, i když jsou na začátku často odmítáni. Je třeba vytrvat a věřit. Nesmíte za žádnou cenu ztratit vůli a trpělivost ?